Jdi na obsah Jdi na menu
 


Když se koza nepovede!

24. 6. 2009

 

Člověk o tom nemůže pořád jenom mluvit, jednou do toho prostě musí šlápnout. Jinak se nikam nedostane, nepostoupí zase o kus dál. A tak, když na jaře přijel kamarád a řekl : “Hele, ten známej se ptá, kdy si vezmete tu kozu, jedna mu tam přebejvá a pořád se mu tam řežou“, bylo jasné, že je to tady. Už to nemůžeme odkládat. Je jedno, že nemáme připraveno to, co mělo být připraveno. Kozí chlívek. Vždy se nepodaří během roku udělat to, co bylo naplánováno. Někdy se to prostě překulí do roku dalšího a to je ještě ten lepší konec. A tak ve stodole vznikl provizorní chlívek a jelo se pro kozu.
Byla to koza hnědá, taková malá,bezrohá,už připuštěná prvnička. Vemínko nebylo vidět, prý ještě po kůzlatech vyroste. První problém nastal, když měla vylézt z auta. Nevylezla a tak byla vynesena. Druhý problém, dostat jí do chlívku. Vytřeštěné oči, naježená srst a lítání na provaze ze strany na stranu i nezkušenému chovateli napověděli, že takhle to nepůjde. A tak byla odnesena. A tím začali problémy další a další.
Po dvou dnech v chlívku se uklidnila a začala žrát. Oddechli jsme si, přece jenom to byla nastávající matka. Když začalo být na jaře hezky, chtěli jsme jí dopřát pobyt venku. Zkusíme první procházku. Ve vratech stodoly se zasekla, opět vyvalila oči a tím procházka skončila. Nejlépe jí bylo doma v chlívečku. Ven jí dostaly až kůzlata, když utekla, nezbylo jí než jít za nimi.
Narodily se jí dvě kozičky, přestože k velikosti kozy, jsme očekávali jen jedno kůzle. Jedna světle krémová a jedna hnědá, obě rohaté. Ta tmavší byla strašně maličká a naživu zůstala jen díky oživování. Ale už odmala byla živější, průbojnější a v očích jí hráli všichni čerti. Prostě celá maminka. Koze bylo třeba píchnout oxytocin a mohlo se krmit. Krmilo se dobře, ale na nás už mléko rozhodně nezbývalo.Vemínko stále malé a struky nestály ani za řeč. Mléko jsme nutně potřebovali pro naší malou holčičku a tak, jak jen to šlo odstavili jsme na noc. Ráno obrněni trpělivostí, nastudované rady z internetu, vydali jsme se s kbelíkem pro naše první kozí mléko. Koza se chovala jako blázen, nechtěla na sebe nechat šáhnout a struky měla tak malé, že dostat z ní mléko byl hotový zázrak. Trvalo to třičtvrtě hodiny a za odměnu jsme dostali litr mléka. Říkali jsme si: „Ona si zvykne, my se to naučíme, ono to půjde, nevzdáme to.“ Nezvykla si. A my pod ní trávili třičtvrtěhodinu každý den. A to ještě byl zázrak, když do kbelíku nekopla a nevylila ho. A tak jsme kvůli téhle jedné koze a jednomu litru mléka denně pořídili strojní dojení. Bylo pro nás jednodušší každý den vymývat konev, než se s ní prát.

Paní, od které jsme dojení kupovali, jsme se s naším trápením svěřili. „Já Vám ukážu, jak má vypadat koza.“ A vypustila z chlívka takovou bílou ošklivku s křivýma nohama a obřím vemenem. Chytla kbelík, vemeno a bylo to jako když vyždímá hadr. Kozička, která se jí narodila, měla už teď větší struky než ta naše kojící matka. Dozvěděli jsme se, že lepší to už nebude.Prostě ne každá koza je dobrá dojnice. A tak ta naše krasavice dostala jméno. Naomi, kakaová královna. Podle modelky Naomi Campbell. Byla krásná, štíhlá,perfektní kožíšek a nedala víc než litr mléka, aby si nevytahala vemínko. Pomalu jsme se začali smiřovat s tím, že to nebude zakladatelka našeho chovného stáda.
Během léta jí přibylo na vrub ještě několikanásobné napadení našich psů, kteří se jí s hrůzou vyhýbali. Kůzlata se od ní vůbec nepodařilo odstavit, jelikož propadala hysterii, když od ní byli dál než metr. Neustálé napětí a rozbroje v rozrůstajícím se stádě. Vše vyvrcholilo, když dostala průjem a bylo třeba jí nechat zavřenou. Řvala jako tur a nebylo možné jí udržet v chlívku. Přeskočila hrazení. Přeskočila ho i uvázaná a jen taktak, že se neoběsila. Po uvázání o kus dál, vytrhla celou dělící stěnu. A to byla poslední kapka. My jsme vzali rozum do hrsti. Koza je přece jenom užitkové zvíře a kromě mléka, má i výborné maso. A tak po ní zbyla pěkná kůže a cenné zkušenosti. Na dvorečku zavládl klid.
Závěrem chci říci, že jedna nepovedená koza, Vám může úplně zničit náhled na celou kozí populaci. A to by byla škoda. Ony to jsou pěkné potvory, ale při troše kompromisu a trpělivosti se s nimi dá vyjít. Takže nenechte se rozházet a hlavně nemyslete si, že jste chytřejší než ony, protože to by Vás mohli pěkně překvapit.

PS: Blondýna se teď snaží ze všech sil napravit to, co její matka napáchala. Tak jsme zvědaví.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář